Psaní o všem, co mě zrovna napadne

Srpen 2015

Háčkované srdíčko a šatičky na panenku jahůdku

29. srpna 2015 v 10:31 Háčkování
Ještě sem přidávám něco z mého hračičkování. Tak nejprve to háčkované srdíčko, to přišlo na svět o trochu dříve, než ty šatičky. Když jsem srdíčko uháčkovala, dala jsem se do zdobení, no, nakonec jsem zvolila tu nejjednodušší ozdobu, tedy růžičku s mašličkou. Srdíčko dostala dcera a má ho pověšené na zdi jako dekoraci. A já mám radost, že se jí srdíčko líbí.

Tak tady je moje nové srdíčko :-)


Pak jsem našla na fb moc krásnou panenku v červených šatičkách se zeleným živůtkem. Byla jak jahůdka :-) A hned mě zas chytlo hračičkování, tak jsem se pokoušela uháčkovat podobné šatičky. Bohužel nemám na to vhodnou panenku, tamta panenka byla větší, já se musela spokojit s malou moxie, co je navíc tmavší pleti. Na fotce jí pleť ještě víc ztmavla a mě foťák odmítal vzít červenou sukýnku se zeleným živůtkem. Také zdobení jahůdkama na čepičce malé panenky vypadá jinak, než na té větší, po pravdě jsem s výsledkem spokojená jen napůl, a hlavně fotka se mi nezadařila. Pravda, chtělo by to větší panenku, tu ale nemám, a na stránkách google jsem se dočetla, že se panenky Moxie přestaly u nás prodávat, mají v sobě škodlivé látky. Myslím, že jednou ty šatičky uháčkuju na větší panenku a nechám si jí vyfotit nějakým profesionálem :-D Ona ta moje panenka ve skutečnosti v těch šatičkách vypadá mnohem líp, no nechci se chlubit :-) Ale přece jen mě mrzí, že na fotce vypadá hůř než ve skutečnosti...

tak tedy současná panenka jahůdka....asi jí tu čepičku sundám...


Háčkovaná srdíčka

18. srpna 2015 v 13:43 Háčkování
Tyto srdíčka jsem háčkovala v tom největším vedru. A sice vždy po chvilkách, kdy se mi už nechtělo ani chodit. A přesto jsem měla potřebu si udělat nějakou radost. A když člověk jednou začne, má chuť i pokračovat. Tak mám rozdělané další srdíčko, a doufám, že ho i doháčkuju :-)


Koupaliště mého dětství

14. srpna 2015 v 12:24 Můj zápisník
V těch vedrech mě to táhne zas jen k vodě, tak sem ještě dávám fotky z tohoto týdne, kdy jsme byli na koupališti, kde jsme jako děti trávily hodně času, skoro každý den. A byli jsme spokojení, o nějaké moře jsme vůbec nestáli.

Pohled na koupaliště


tady je mělčina, a zas mi to připomnělo, jak jsme my děti směly do vody jen z této části koupaliště a dychtivě jsme pokukovaly po starších dětech, co chodily a skákaly do vody ze zadní části, kde je hloubka :-) Zvláštní, teď mi ta mělčina nevadí, nestydím se za to, jít do vody pozvolna. Časy se mění :-)


takovou klouzačku jsme tam tenkrát neměli, ale nevadilo nám to...ale působí to na mne vesele :-)



A tady tudy jsme skákali do vody až když už jsme byli konečně větší :-) Fotka mi proti sluníčku trochu ztmavla...


a ještě jednou fotka zepředu, kdysi se mi zdálo koupaliště obrovské, velké :-)


na dně jsou kvůli dětem namalovány obrázky :-)



Teď koukám, že těch obrázků jednoho koupaliště jsem sem dala nějak moc. Ale je to koupaliště mého dětství, tak mi to prostě nedalo to sem všechno nedat :-)

Slovinsko - Bled

11. srpna 2015 v 9:40 Můj zápisník
Když jsme byli na dovolené v Chorvatsku, stavěli jsme se ještě asi na dva dny ve Slovinsku, v Bledu.
Je tam moc krásné jezero, uprostřed jezera ostrůvek s kostelem Panny Marie.
Samotné jezero Bled je obklopeno Julskými Alpami, takže i když člověk plave, nebo jen sedí na břehu, kochá se i krásou krajiny.
Na Skále se tyčí středověký hrad a kdo má chuť, může si udělat výlet na soutěsku Vintgar. Je to přírodní rezervace obklopená skalami, a uprostřed skal protéká řeka Radovna. Tvoří v té přírodě spojené se skalami moc hezká vodní zákoutí.
Bohatá vegetace, klid, a to i přes to, že tudy chodí turisté po úzké cestě, chráněné dřevěným zábradlím.

Ono by to na ten Bled chtělo samostatnou dovolenou alspoň nejméně na týden. My jsme ale tentokrát měli na tu zastávku jen dva dny a využili jsme jí tedy převážně ke koupání. Hrad, kostel i soutězku už jsme si prošli před několika lety, přesto by stálo za to, se tam vrátit a podívat se ještě jednou. Hlavně ta soutěska mě moc přitahuje.

Letos tam ale nebylo moc klidu, zrovna se tam konal nějaký festival, takže lidí bylo všude narváno. Možná se o to i částečně přičinilo letošní horké léto. Ale nám to vůbec nevadilo. Na takové místo se prostě člověk vrací moc rád a řekla bych, že na Bledu se mi snad líbí víc, než u moře. Možná mám raději sladkou vodu, ale ne, já myslím, že je to tou krajinou :-)

Takže pohled na jezero, na skále se tyčí hrad...fotka nic moc, ale ve skutečnosti je tam moc hezky :-)


těch lidí bylo opravdu víc než jindy



vzadu je trochu vidět ostrůvek a kostel Panny Marie


na těchto loďkách převážejí turisty na ostrůvek, nebo je možnost zapůjčení lodičky, kde můžou lidi veslovat sami. Ono by se dalo na ten ostrůvek pro člověka s dobrou kondicí i doplavat, ale asi by nebylo vhodné navštívit kostel v plavkách :-)




Když jsme se šli koupat, měli jsme u sebe mimo jiné foťák a mobil, tak jsme nejprve vykoupali pejska, aby se schladil a uvázali jsme ho pro jistotu v blízkosti naši deky. A pejsku, hlídej , přece jen pro náš klid :-)


Jenomže náš pejsek je k praktickým věcem mnohdy nepoužitelnej :-) Oni jezevčíci, i ti nečistokrevní potřebují stále výhled do okolí, takže jsme ho našli po návratu z vody o kousek dál, jako by k nám ani nepatřil :-) Ve Slovinsku jsou ale dobrosrdeční hodní lidé, všichni měli zájem o koupání a ne o naše chabé vybavení :-) Takže všechno v pořádku :-)
Přesto mě občas náš pejsek zlobí, že neposlouchá :-)

No, ale stejně když jsme ho našli na místě pro něj tak typicky vyhledávaném, museli jsme se smát a místo hubování ho pohladit, že na nás vůbec počkal :-) Pravda, neměl moc na výběr, ale u něj člověk nikdy neví, co Jeho Veličenstvo udělá, co ho napadne :-)


Po pravdě, mne ten pohled na tu vodu v tom současném horku dělá dobře :-) Už čekám na ochlazení, jak na smilování :-)
A to nám pozítří vypnou na celý den ve vsi elektřinu, to jsem zvědavá na ledničku i na mrazák...no, co naděláme.

Pozor, pro pejskaře, našla jsem na Fb

10. srpna 2015 v 8:46 Můj zápisník

Mokrý studený hadr přes psa? Může způsobit přehřátí i smrt!

Picturefoto: www.fotoivana.cz
Poslední horké dny čtu často na facebooku o tématu jak nejlépe pomoci psovi zvládnout toto teplotně náročné období. Zvláště pokud žijí ve městě, někde v paneláku.

Bohužel stále ještě převládá názor, že nejlepší je hodit přes psa mokrý hadr. Toto je velmi nebezpečné a může v některých případech způsobit i smrt zvířete. Neboť dáme-li něco studeného, ať už nějaký hadr, nebo namočený ručník přes psa, pak krevní kapiláry, které jsou v podkoží a které jsou roztažené, aby jimi proudilo teplo z těla přes kůži ven, se chladem mokrého hadru smrští a teplo se začne vracet zpět do těla. Pokud je tedy pes ve vysokém stádiu přehřátí, začne se navracením tepla do středu těla, teplota psa ještě zvyšovat a může dojít ke ztrátě vědomí a v případě, že nedojde k rychlému ochlazení, tak i smrti z přehřátí organismu.

Nejlepší způsob, jak ochladit psa, je nechat ho dýchat chladný vzduch. Pokud je opravdu hodně přehřátý, tak nejrychlejší je otevřít mrazák a postavit ho na chvíli před něj. Nebo alespoň lednici. Psi se ochlazují z největší části dechem. Tím, že se chladný vzduch dostane do plic, ochlazuje se tělo ze středu pomocí chladnější krve, která proudí z plic a srdce směrem ven z těla.

Další způsob je umístit tlapky do něčeho studeného, protože pes se rovněž ochlazuje tlapkami, kde má potní žlázy. Jak říká MVDr. Minaříková na našem semináři První pomoc pro psy "nelze-li jinak, vezměte kelímky se zmrzlinou a psovi do nich tlapy prostě postavte". Ale můžete psa postavit do vody, do bazénku. Vhodné jsou třeba chladící podložky, které psovi chladí hrudník (plíce, srdce) a tlapky.

Já osobně v těch největších vedrech chladím psa podle potřeby sprchováním chladnou vodou. Ochlazuji hrudník zpředu mezi tlapkami, krk a tlapky max. do výše pod hrudník. Ostatní části těla (záda, zadek, břicho) nesprchuji.

Nakonec ještě prosím za všechny psí chlupáče, pokud je to možné, neberte je s sebou na cesty, pokud hrozí, že je budete muset nechat v autě. Auto se v tomto počasí stává v pár minutách pecí a rychlou a velmi bolestnou smrtí pro psa. Okénko otevřené na pár centimetrů rozhodně situaci nezachrání. Stejně tak zvažujte cesty, po kterých vyrazíte. Chodníky, silnice, či betonové cesty jsou rozpálené natolik, že pro psí tlapky mohou být nebezpečné. Po relativně krátké době chůze po cestě, která dosahuje v horkém dni i 50°C, může mít pes popálené tlapky.

Pominu-li zdraví a pohodu psa, které by pro nás majitele měli být samozřejmostí a na prvním místě, pak pamatujte, že jak přehřátí, tak popálení, nebo i úžeh a úpal způsobí jen zbytečné starosti, ztrátu času, který můžete strávit se psem mnohem radostněji a v neposlední řadě i návštěvu veterináře a zbytečné peníze, za které můžete hafíkovi koupit něco dobrého na zub, nebo novou hračku.

Odkaz na článek: http://www.krasnacarodejka.cz/mokryacute-studenyacute-hadr-p345es-psa-m367382e-zp367sobit-p345eh345aacutetiacute-i-smrt.html

Háčkované růžičky

9. srpna 2015 v 9:31 Háčkování
Co napsat? Horko, horko, horko...tyto růžičky jsem háčkovala už před dvěma dny, poslední dva dny se hlavně snažím někde schladit :-) Nejraději bych sem dala fotku nějaké fontánky, nebo pítka, jako se povedlo Jarušce, ale nic takového nemám :-)

Ještě sem v týdnu dám pár foteček ze Slovinska, ale dneska tedy ty růžičky:



a tohle sdílela jedna paní v tom největším vedru, když jsme všichni mysleli hlavně na vodu. na Fb :-) tak mi to nedá, to sem také nevložit :-))))


Háčkovaná slunečnice

4. srpna 2015 v 14:41 Háčkování
On je ten můj dnešní článeček takovej mišmaš o všem možném. Tedy nejprve jsem scháněla kytici slunečnic. Nějak ta moje potřeba vyplynula asi z toho letního krásného počasí. Jenže slunečnice nikde. Letos u nás byla na poli všude jen řepka a i ta už je dávno sklizená. Navíc všude tak velký sucho, že i když se mi podaří utrhnout na zahrádce nějakou tu růžičku, většinou dlouho nevydrží. No, nedá se nic dělat. A pak mě napadlo slunečnici uháčkovat, prostě jen tak, snad jsem chtěla jen vědět, jestli uháčkovat půjde. Neměla jsem žádný návod, tak prostě jen tak, hnědý prostředek, žluté lístky.
Možná bych pod ní mohla někdy v budoucnu uháčkovat bleděmodrou dečku, uvidím :-)


A byli jsme minulý týden v Berouně, tam jsem za plotem jednoho domu potkala tuto živou :-)


a ještě fotka náměstí, zrovna v tu dobu zvonil zvon z kostela 11 hodin dopoledne :


a doma jsem po dlouhé době dnes spáchala na rychlo jednoduchou buchtu, a dala do ní co se doma našlo, tedy jablka, zbytek zavařeniny a polila čokoládou. Ještě je skoro teplá, ale dcera se už na ní vrhla. A to jsem moc ráda, jen doufám, že se mi předčasným krájením nezdrcla...


Chorvatsko - Medulin

2. srpna 2015 v 14:50 Můj zápisník
Tak tento můj článek bude zas jednou delší, protože u moře člověk není každý den. A já byla u moře za život pouze dvakrát. Tak si dovolím jednou i porušit pravidla a dávám sem víc fotek, které jindy bych nechala stranou. A to i včetně nás a nejen to, nedokážu si odmyslet ani první obrázek, který ani není můj, ale který se mi moc líbí. Našla jsem ho na faceboku. Tak jdu na to a doufám, že se mi to sem všechno vejde :-)


a když je to článek o moři, napadá mě, že jako první fotka by měla být zas jen moře...

Tak jo, prostě moře :-) Náš pejsek byl u moře poprvé a když uviděl vodu, hned se šel napít. Zkusil jednou, zarazil se, popošel pár kroků, zas upil, zarazil se, popřemýšlel, popošel dál a po třetí upil a pak to vzdal :-)







Krab...těch krabů tam bylo opravdu hodně, pak také něco jako mořští šneci, ale jeden pán tam tvrdil, že jsou to také krabi, co se přestěhovali do šneččích ulit. Já se v tom moc nevyznám, tak jsem s pánem souhlasila :-)



k následující fotečce bych ráda něco připsala. Nejen že jsme byli ukempovaní na moc hezkém místě, na pláži porostlé borovicemi, kde přes den bylo slyšet cikády, ale nejen je. On tam lítal tento racek. Asi byl ochočenější, než ti ostatní. Prostě racek chechtavý. A já nikdy neslyšela, jak se racek chechtá. O kousek dál od nás hráli nějací Němci u stolku karty. A já celou dobu podezřívala jednoho hráče, že napodobuje chechtot toho racka. A přišlo mi to i vtipné. Když to ten pán ale opakoval pořád, to už jsem si v duchu řekla něco jako..,,hochu, stokrát opakovaný vtip, přestává být vtipem....no, mýlila jsem se. On ten racek byl v blízkosti toho pána a opravdu se tak chechtal :-)

Tak tady je náš ochočenej racek chechtavý a já jsem zas o něco moudřejší, tedy už vím, jak se chechtá racek :-D


a před večerem, byl zrovna úplněk:-)


A tuto fotku se mi ani nechtělo zmenšovat. Loď ukotvená uprostřed moře :-)


a večer u stánků a pouťových atrakcí, těch tam bylo mnohem víc, tam se vyřádili hlavně mladí :-)


ty stánky, dcera si tam koupila moc hezké růžové krajkové šaty, co se hodí hlavně k moři. Když si pomyslím, jak jsem se jí snažila uháčkovat šaty a tady je měla hned a mnohem slabší, tak jsem tu práci zas vzdala. Měli tam ty šaty stejné v různých barvách, že jsem i já toužila si jedny koupit. Ale bohužel, neměli mojí velikost. Dceru v šatičkách vyfocenou nemám. Lidi tam nosí pestřejší, i křiklavější barvy, hodí se to k tomu létu i k té mořské dovolené. Tady u nás máme i v létě barvy tlumenější. Možná je to škoda, nevím.
A ještě něčeho si v Chorvatsku nejde nevšimnout. tedy spousty oleandrů různých barev, všude, kam se podíváme. Prostě to tam všechno svítí veselými barvami. Lidi si i v kempu dávají na stolek květiny. A my zas nic. Nakonec jsem neodolala a utrhla si do papírového pohárku na pití alspoň dvě větvičky toho oleandru :-



a moje dušička si neodpustí jeden obrázek z FB nakonec :-)


omluvte prosím můj dlouhý článek :-) Je to dané tím, že jsem u moře byla opravdu za život pouze dvakrát :-)